Vztahy s respektem
Lektorující: Kristýna Pešáková, Petra Havlíková, Lucie Čechovská

Měli jste někdy pocit, že jsou některé vaše role v osobních či partnerských vztazích předem určeny? Že i když byste o nich chtěli vyjednávat či je změnit, nevíte, jak na to? Zda si to můžete dovolit nebo se obáváte odmítnutí?

Jakou roli hrají v našich vztazích očekávání, která společnost klade na muže a ženy? A jak tato očekávání umlčují naše skutečné potřeby a ovlivňují kvalitu našich vztahů? Lekce vám umožní v bezpečném prostředí prozkoumat dynamiku vztahů s ohledem na společenská očekávání a naši schopnost komunikovat skutečné potřeby. Prozkoumáme, co pro každého z nás znamená rovnost a jaký má dopad na kvalitu vztahů, které budujeme v práci i v soukromí.


„Když bylo synovi 13 měsíců, musela jsem se vrátit do zaměstnání. Pracovala jsem v galerii na dlouhodobém projektu s italskými uměleckými institucemi. Nechtěla jsem se vzdát práce, kterou jsem dosud na projektu udělala a navíc by to v podstatě znamenalo o tu práci přijít i do budoucna. A tak jsme s partnerem domluvili už před porodem, že se o péči podělíme a já si nastavím práci tak, aby partner mohl mít nadále v pracovním týdnu celý den pro svou práci a udržování kontaktů se svým pracovním prostředím. Když nadešel moment, kdy jsem měla nastoupit, zmocnila se mě panika, jak to všechno zvládneme a musím se přiznat, že jsem začala mít pochybnosti, jestli to partner zvládne. A jak bude na tu změnu reagovat syn. Hned po prvním měsíci jsem litovala, že jsem tyto pochybnosti měla. Nejen že se ukázalo, že jsou oba spolu v pohodě a nastavili si svůj režim fungování, navíc se mnohem více přirozeně rozprostřela veškerá tzv. neplacená práce mezi nás oba, protože jsme oba byli schopni vidět potřeby v domácnosti s ohledem na úklid, nákup a další věci. Po ještě delším čase jsem si všimla, že syn nemá problém se v jakékoliv věci obrátit s pomocí na nás oba, což přispělo k mnohem větší zastupitelnosti nás obou a v důsledku i větší svobodě nás všech.“

Klára, 33 let

Studie ukazují, že větší míra rovnosti v partnerských vztazích, například s ohledem na dělení zodpovědnosti v oblasti péče o děti a rozhodování (vybráním rodičovské dovolené ze strany muže), redukuje výskyt domácího násilí a konfliktů, a to jak násilí mezi partnery, tak zvláště násilí na dětech.

Výzkum zaměřený na volný čas v partnerství ukázal souvislost mezi mírou rovnoprávnosti a možností svobodně a přitom ve vzájemné spolupráci partnerů trávit volný čas. Páry, které se vnímají jako více rovnoprávné, hovoří o vzájemné spolupráci a větší volnosti ve výběru svého volného času. A to i tráveného individuálně. Motivací je i to, že cítí větší vzájemnou zodpovědnost za dobré životní podmínky partnera či partnerky.